S MARUŠKOU V KAPSE - OD STROMU KE STROMU - 4. ČÁST - Krásné dřevěné lžíce

CZ | EN
K R Á S N É   D Ř E V Ě N É   L Ž Í C E
CZ | EN
Přejít na obsah
S MARUŠKOU V KAPSE
od stromu ke stromu - 4. část
květen 2022

V sobotu 7. května jsem byl prodávat lžíce na příjemné akci na Zvičině, nazvané Otevírání turistické sezóny a Festival regionálních produktů. Podle mapy roste necelý kilometr vzdušnou čarou, severně pod vrcholem Zvičiny, památná třešeň. Tu jsem prostě musel vidět.
Rychlá návštěva Třešně v Horní Brusnici a Lípy v Nových Lesích
Zvičina, kopec nedaleko obce Třebihošť v trutnovském okrese, je s nadmořskou výškou 671 m. n. m. nejvyšším místem Zvičinsko-kocléřovského hřbetu a zaujímá osmnácté místo v žebříčku všech vrchů Krkonošského podhůří.

Zde jsem se ocitl prvně a po celou dobu konání akce jsem se nemohl zbavit pocitu nápadné podobnosti s mě daleko známějším Kozákovem. Ten je sice o 73 metrů vyšší, ale jinak na mě oba kopce působí stejným dojmem. Svým celkovým tvarem, charakterem okolní krajiny, Raisovou chatou na Zvičině a Riegrovou na Kozákově, telekomunikačními věžemi, také sjezdovkami na severních stranách obou kopců jakož i tím, že oba kopce jsou populární mezi paraglidisty.

Tuto sobotu byla krásná viditelnost, pouhým okem byl vidět Ještěd vzdálený zhruba 80 kilometrů. Nejsem si sice jistý, ale myslím, že s dobrým dalekohledem jsou si dokonce oba kopce nadohled.

Ona památná třešeň roste v Horní Brusnici. V obci s 440 obyvateli, tvořící přibližně šest kilometrů dlouhý pás podél Brusnického potoka a ve své spodní, jihovýchodní části navazuje na obec Dolní Brusnice.

Najít tuto třešeň není tak snadné. Strom roste na úplném konci jedné nenápadné odbočky z hlavní silnice, jihozápadním směrem, na okraji nové zástavby. Tu tvoří přibližně deset podobných si staveb jakéhosi novodobého chatařského slohu. Troufám si odhadnout, že se jedná spíše o rekreační lokalitu, oproti celkovému charakteru obce působí uzavřeným, až komunitním dojmem. Takový pocit jsem měl, když mě kamenitá cesta přivedla až na její samotný konec, k posledním budovám zástavby, čímž jsem se ovšem, předem netuše, ocitl na soukromém pozemku. Z toho jsem byl poněkud vyveden z míry, stejně jako jeho majitel, když mě spatřil. Pán je i majitelem louky za domem, na které třešeň roste.

S rudým obličejem osmahnutým od celodenního pobytu na slunci, kterému barvu jistě přidaly i rozpaky ze vzniklé situace, jsem na majitele určitě nepůsobil nijak důvěryhodně. Přesto se mnou měl trpělivost a nechal mě se stromem alespoň na krátko pobýt. Dokonce mi pomohl pod stromem najít několik suchých větví, o nichž ale bylo vcelku jasné, že díky pokročilému rozkladu pro tvorbu již vhodné nebudou. Jedna však na zem nedopadla, zůstala ležet ve větvích a ač i ta zprvu nevypadala dobře, později se ukázalo, že malá část z ní je naprosto zdravá, takže se těším na lžičky právě z tohoto stromu.
Třešeň v Horní Brusnici
Památná třešeň v Horní Brusnici je chráněna od března 2010. Jedná se o třešeň ptačí či také třešeň obecnou – latinsky Prunus avium, případně Cerasus avium. Ta snad původně pochází z Přední Asie, postupně ale zdomácněla po celé Evropě. Jejím přirozeným prostřením jsou smíšené lesy a jejich okraje. Může dorůstat do mohutných rozměrů a výšky i kolem 35 metrů. Zajímavostí jistě je, že z celkového počtu 5446 památných stromů evidovaných v současné době v České republice je pouze 12 třešní. Všechny jsou to ptačí třešně.
Třešeň v Horní Brusnici
Brusnická třešeň je nádherná svým vzrůstem. Jedná se solitérně rostoucí nízký strom, pravidelná koruna je téměř dvojnásobně široká oproti výšce stromu. V roce 2010 byla třešeň 8 metrů vysoká, koruna 7 metrů vysoká a 15 metrů široká. Obvod kmene 240 centimetrů. Věk byl odhadnut na 60 až 80 let, o dva roky později byl odhad změněn na 100 let.

Zajímavostí jistě je, že v době vyhlášení památným stromem byl majitelem pozemku, na kterém třešeň roste, pražský Svaz modelářů České republiky.

Z dokumentace vyhlášení památným stromem je patrné, že v roce 2010 nebyla v dohledu žádná stavba:
„Strom se nachází jižním směrem nad obcí Horní Brusnice a je situován na severní stráni pod lesním komplexem. Strom roste zhruba v polovině mezi obcemi Horní Brusnice a Zvičina. Východním směrem, nedaleko stromu, je umístěna sjezdová trať.
Strom je obklopen loukou, která je pravidelně sečena. Strom je součástí přírodní kulisy, která je na odlehlém místě, bez návaznosti na obec a jakékoliv stavení.
Lokalita je klidným a velice relaxačním místem. Předmětný strom zvýrazňuje přírodní charakter celé lokality a vytváří vysoce estetický dojem. Z lokality je krásný pohled do údolí a na přilehlé obce, které leží severovýchodním směrem.“

To je také jasné z přiložené dokumentace. Jak z dobové mapy, tak z fotografií, které jsem z dokumentace převzal.
Třešeň v Horní Brusnici
Třešeň v Horní Brusnici
Je až neuvěřitelné, jakou proměnou za deset let okolí stromu prošlo. Pro představu zde mám snímky s šipkou označenou třešní z mapy.cz. První je z roku 2006, druhý 2012 a třetí pohled je současný.
Třešeň v Horní Brusnici
Třešeň v Horní Brusnici
Třešeň v Horní Brusnici
Pokud by jste chtěli tuto nádhernou třešeň navštívit, tak jedině se souhlasem majitele louky, na níž třešeň roste. Měl jsem štěstí, že jsem se s majitelem mohl potkat, alespoň chvilku se pokochat tímto nádherným stromem a dokonce dostat možnost ze dřeva tohoto stromu vytvořit několik lžiček...
Šest kilometrů jihovýchodně od třešně je malá vesnice Nové Lesy, jenž je součástí obce Bílá Třemešná. Zde u křižovatky, na okraji vesnice ve směru od Třemešné, opět na soukromém pozemku, za dřevěným plotem obrostlým různými keři, roste Lípa v Nových Lesích.
Lípa v Nových Lesích
A opět jsem měl velké štěstí, že jsem se mohl potkat tentokrát s majitelkou. Od milé a vstřícné paní jsem se dozvěděl, že lípa už je v kritickém stavu a podle posudku nezbývá než ji pokácet. Směrem k blízkému stavení je uvnitř kmenu velká dutina, kterou ovšem při pohledu přes plot není možné vidět. Bez upozornění majitelky bych o dutině vůbec nevěděl, takže při běžném pohledu stav stromu nevypadá tak závažný, jaký ve skutečnosti nejspíš je.

Od majitelky jsem se také dozvěděl, že údajně v nějaké kronice byla objevena zmínka o tom, že u této lípy měl uvázaného koně Jan Žižka.

Takže jsem nahlédl do databáze památných stromů.

Lípa srdčitá je památnou od 29. 6. 1999. V odůvodnění se uvádí, že jde o krásnou solitéru s pravidelnou korunou typickou pro daný druh stromu. Průměr koruny je asi deset metrů, stáří je odhadováno na 150 a více let. Stav stromu byl v roce 1999 posouzen jako výborný. O deset let později, v roce 2009, byl ovšem zdravotní stav posouzen jako silně poškozený. V témže roce se také uskutečnilo měření. Výška 14 metrů, obvod kmene 450 centimetrů, výška koruny 10 metrů, šířka koruny také deset metrů a stáří bylo odhadnuto na dvě stě let. Nerad tedy paní majitelku zklamu, ale pokud by měl mít u této lípy Žižka uvázaného koně, strom by musel být starý přibližně 650 let. A myslím, že lípu nepoznal ani Jan Amos, který se od podzimu roku 1626 do ledna 1628, před odchodem do exilu, skrýval na bývalém zámečku v kilometr a půl vzdálené Bílé Třemešné. To by věk lípy musel být při nejmenším 395 let.
Lípa v Nových Lesích
Již v roce 2009 bylo doporučeno opatření, sanace dutiny. Poslední záznam v databázi je z roku 2015. Lípa je v kategorii „veterán“ a dále se uvádí:
„Krásná solitera s hustou sekundární pravidelnou korunou. Koruna v min. ořezána, sekundární zesílený obrost vytvořil novou korunu. V kmeni je velká otevřená dutina, která zasahuje až do kosterní větve tvořící terminál. nutné ošetření: odlehčení koruny a sanace dutiny“.

Pokud se nemýlím a správně si vykládám termín „sanace dutiny“, mělo by jít o ošetření dutiny takovým způsobem, jež zároveň zvyšuje stabilitu stromu. Myslím, že k ošetření dutiny u této lípy nedošlo. Sanace se v minulosti prováděla například mechanicky, odstraněním napadeného dřeva až k dřevu zdravému. Tím se ovšem vytvářely nové rány a dřevo opět podléhalo zkáze. Také následné chemické ošetření, jenž mělo zabránit další tvorbě hub se dnes považuje za metodu s minimálním účinkem a používá se jen v krajních případech. Často se tedy setkáváme s takzvanou instalací pomocných konstrukcí. Většinou se jedná o stříšky, jenž mají zabránit vnikání srážkové vody do dutiny. Nejen proti přímému dešti, ale i vodě stékající po kmeni.
V minulosti bylo také často doporučováno vyplnění dutiny, se záměrem zvýšení stability stromu. Vlastně se jednalo o jakousi obrovskou plombu. Do dutin se lil beton, kameny nebo cihly spojené maltou, směs pilin, asfaltu a dehtu a další, třeba i syntetické materiály. Ukázalo se však, že díky vzniku kondenzace a zamezení cirkulace vzduchu se tak vytvořilo ideální prostření pro další růst hub. Díky výrazné váze takovýchto plomb také docházelo k jejich propadání a tím pádem dalšímu poškozování dřeva. A pokud nastala nutnost takovýto strom pokácet, muselo to být vyloženě lahůdkou…
Nejsem odborník, ale jen tak pro sebe si troufnu tvrdit, že vznik velké dutiny u tohoto stromu může mít původ v odstranění původní, přirozeně rostoucí koruny. Jak z posudku vyplývá, koruna je sekundární, čili v minulosti došlo k radikálnímu zásahu.

Podle majitelky pozemku je nejspíš osud této lípy jasný - už jen díky bezprostřední blízkosti veřejné komunikace a staveb. Z dostupné dokumentace to zatím nevylývá, tak uvidíme.

No a samozřejmě jsem se nemohl nezeptat na třeba jen malou, někde zapomenutou větvičku. Po prvotním až podezřívavém „K čemu to chcete?“ paní spolu se mnou ochotně koukala pod strom, načež usoudila, že v úklidu je precizní…..

Copyright © 2015 - 2022 Břetislav Jansa
Břetislav Jansa - QR code
Návrat na obsah