S MARUŠKOU V KAPSE - OD STROMU KE STROMU - 5. ČÁST - Břetislav Jansa

CZ | EN
CZ | EN
Přejít na obsah
S MARUŠKOU V KAPSE
od stromu ke stromu - 5. část
květen 2022

Jestliže někdy zavítáte do Mnichova Hradiště, v severní části tohoto města zvané Hněvousice, můžete navštívit přírodní amfiteátr Vostrov. Oficiální název je Vostrov Open Air Club. V sezóně je areál otevřen denně od odpoledne do pozdních hodin a převážně slouží k relaxaci a odpočinku v klidném prostředí s dobře zásobeným barem. Od června do září sem pak každou sobotu můžete zavítat na živou muziku různých žánrů. Mne sem v květnovou sobotu přivedla účast na dalším Vostrovním Fler jarmarku.
Dva památné stromy na Vostrově
Areál je skutečným ostrovem, dokonce ostrovem na ostrově. Leží na Jizeře, jez v severním cípu ostrova řeku dělí na hlavní tok a náhon pro malou vodní elektrárnu Hněvousice. Stavidlo na náhonu tok opět rozděluje a vytváří druhý, menší ostrov. Jižní část tohoto malého ostrova patří elektrárně, v prostřední části je samotný oplocený areál a v severní části pak oddělené parkoviště. Celý ostrov je obklopen zelení a byl jsem překvapen, když jsem z mapy vyčetl, že hned dva ze zdejších stromů jsou památné.

Hned za mostkem, spojujícím hlavní silnici s ostrovem, po levé straně, roste Lípa na ostrově.
Lípa na ostrově
Lípa malolistá nebo také srdčitá je památnou od prosince roku 2000. Z vyhlašovací dokumentace, tedy v odůvodnění vyhlášení tohoto stromu památným, se toho mnoho nedozvíme. Mimo u všech stromů stále se opakujících obecných právních informací se dočteme, že: „Důvodem ochrany tohoto stromu je zachování zajímavého a perspektivního exempláře stromu, s obvodem kmene 295 cm ve výšce 130 cm.“

Uvedený obvod kmene 295 centimetrů je nejspíš nesprávný. V Odborné databázi památných stromů se totiž uvádí, že v roce 2000 byl obvod 396 centimetrů, výška stromu 22 metrů a věk byl odhadnut na 200 let. V roce 2013 proběhlo poslední měření. Výška 26 metrů, výška koruny 20 metrů, obvod kmene 398 centimetrů a věk byl určen na 210 let. To ostatně dokládá i informační cedulka umístěná u stromu.
Lípa na ostrově
Již v roce 1999 byl stav této lípy posouzen jako výborný, o deset let později za dobrý. Vzhledem ke tvaru stromu (kmen se dělí na dvě mohutné kosterní větve) byla v minulosti nutná vazba koruny.

Také se můžeme dočíst, že se u této lípy jedná o autochtonní druh, což v češtině znamená, že jde o druh původní, na daném území vzniklý. To se samozřejmě týká lípy malolisté stejně jako lípy velkolisté. Oba tyto druhy jsou našimi původními dřevinami.
Lípa na ostrově
Lípa na ostrově
Lípa na ostrově
V souvislosti s Lípou na ostrově a areálem Vostrov jsem narail na jednu zajímavost:

V Odborné databázi památných stromů je v kategorii Základní údaje (tedy Základní údaje o Lípě na ostrově) jeden záznam a v kolonce Zdroje ohrožení je napsáno: "v těsném sousedství objekty kulturního areálu vybudovaného až po vyhlášení památného stromu". To mě samozřejmě zaujalo, neboť jsou v těsné blízkosti stromu nejen budovy, ale snad ani ne metr od kmenu, plot s betonovou podezdívkou.
Lípa na ostrově
Jak jsem se zmínil u jedné z předešlých návštěv památných stromů, spolu s vyhlášením stromu památným se také stanovuje jeho ochranné pásmo. V tomto případě, co se úprav okolí této lípy týká, tedy musely být uděleny nějaké výjimky. Pro přesnost opět ocituji text z vyhlášení z roku 2000:

„Ochranné pásmo:

Památné stromy mají stanoveno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto případě se stanovuje ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru 5 m.

V tomto pásmu není dovolena žádná pro památné stromy škodlivá činnost - § 46 odst. 2/ a 3/ zákona č. 114/1992 Sb., t.j. jakákoliv stavební činnost, uskladňování materiálů, terénní úpravy, odvodňování, používání chemických prostředků atd.

Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu památných stromů lze provádět pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody.“

Ochranné pásmo tedy bylo stanoveno na kružnici o poloměru 5 metrů. Ovšem, to mi nedávalo smysl. Jak jsem i z uvedené citace pochopil, ochranné pásmo by mělo být poloměrem desetinásobku průměru kmenu. Jestliže budu vycházet z toho, že by obvod kmenu byl 2,95 metru, chybně vedených ve vyhlášení, pak by průměr kmenu byl 0,94 metru, z čehož logicky vyplývá poloměr ochranného pásma 9,4 metru. A při správném obvodu, tedy 396 centimetrů, to dokonce dělá průměr kmenu 1,26 metru a pásmo o poloměru 12,6 metru. Takto by to asi bylo vše matematicky v pořádku, ale nějak se mi nezdálo, že by úředník takovou chybu přehlédl. Proto jsem se podíval přímo na znění zákona:

§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma
(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.

Z odstavce (3) jasně vyplývá co z citovaného úředního rozhodnutí ne. Totiž, že ochranné pásmo desetinásobku průměru kmenu platí jen tehdy, nevymezí-li orgán ochrany přírody žádné jiné. Je to tedy čistě na instituci, která památný strom vyhlašuje. V tomto případě na Okresním úřadu v Mladé Boleslavi, oboru životního prostředí. Ten stanovil oněch 5 metrů a desetinásobek kmenu tím pádem na ochranné pásmo nemá žádný vliv.

Výše uvedená poznámka "v těsném sousedství objekty kulturního areálu vybudovaného až po vyhlášení památného stromu" se zdá být také nepravdivou. Podařilo se mi na netu dohledat rozhovor s jedním ze zakladatelů areálu, v němž se uvádí, že již v roce 1999 se zde uskutečnilo šest koncertů....

Jediné povolení a souhlasy k činnosti ve spojitosti úpravami, které je uvedeno v Databázi památných stromů v souvislosti s touto ostrovní lípou, je z ledna 2014, v němž se povoluje odborné ošetření, konkrétně zdravotní řez a instalace vazeb. Jinak nikde nic.


Druhým památným stromem je Dub u Hněvousic.
Dub u Hněvousic
Dub letní roste v jižní části ostrova, kousek od elektrárny, na pozemku na který je veřejnosti vstup zakázán. Po účelu jsem nepátral. Buď se jedná o zázemí areálu nebo pozemek patří k elektrárně. Každopádně, běžně je přístupová cesta do této části zahrazena dřevěnou bránou, pro jistotu opatřenou cedulí „ZÁKAZ VSTUPU“. Dub je od brány vzdálen přibližně padesát metrů, takže, pokud se člověk trochu natáhne přes bránu, strom je celkem slušně na dohled. Ovšem v den konání jarmarku byl, pro zjednodušení organizace akce, umožněn stánkařům průjezd touto bránou. Mít koho se zeptat, rád to udělám, ale v dohledu nikdo oprávněný nebyl a touha přiblížit se k tomuto dubu byla silnější. Alespoň na malou chviličku.
Dub u Hněvousic
Dub u Hněvousic
Dub u Hněvousic
Krásný dub je památným od června roku 1997. I zde je oproti jiným stromům v odůvodnění nezvykle málo informací. Ochranné pásmo je tentokrát stanoveno na 10 metrů a: „Důvodem ochrany tohoto stromu je zachování velmi pěkného, zajímavého a perspektivního exempláře, s obvodem kmene 430 cm.“

Na rozdíl od sousední lípy byl v odůvodnění obvod kmenu dubu naopak přehnán. V roce 1996 byl kmen změřen na 360 a v roce 2013 na 365 centimetrů. V témže roce byl 24 metrů vysoký, koruna byla 21 metrů široká, věk byl určen na 220 let a stav posouzen jako dobrý.

To je vše, více informací se mi o těchto dvou stromech zjistit nepodařilo.

Jít pěšky z Mnichova Hradiště na Vostrov či zpět není nijak příjemné. Dosud jediná možnost je jít po celkem frekventované silnici. Část cesty lemuje po jedné straně stromořadí krásně rostlých lísek tureckých, takže se milovník dřevin může kochat. Z vlastní zkušenosti ale vím, že vracet se po tmě z koncertu je vyloženě nebezpečné. Dobrou zprávou je, že chce město v letošním roce zbudovat stezku propojující okraj města s Vostrovem. Měla by vést na opačné straně lískového stromořadí, které tak oddělí novou cestu od silnice a údajně by dokonce mělo být toto stromořadí ještě prodlouženo. A to bude výzva k poklidné procházce do společnosti dvou památných stromů.

Copyright © 2015 - 2024 Břetislav Jansa
Břetislav Jansa - QR code
Návrat na obsah