HISTORIE
Nejstarším kuchyňským náčiním je, hned po ruce, od nepaměti nůž. Nejprve kamenný, následně bronzový a železný.
Zatím co používání vidličky se ve "vznešených" kruzích rozšířilo teprve v 16. století a jako součást běžného jídelního příboru dokonce až 17. a 18. století, použití lžíce je doloženo už z mladší doby kamenné. Byly hliněné a dřevěné, v mladším pravěku už i kovové. V různých kulturách se objevují lžíce z kostí a rohů zvířat, lžíce z mořských mušlí, skořápek kokosových ořechů, slonoviny, bambusu, keramiky a dalších přírodních materiálů. Často bohatě zdobené, většinou náboženskými symboly.
Pro lepší představu tu je několik ukázek ze sbírek Britského muzea:
Lžíce z mušle - Oceánie
Dřevěná lžíce z Madagaskaru
dlouhá 43 cm
Dřevěná lžíce ze Somálska
kmen Arusi, dlouhá 20 cm
Lžíce z Barmy - bambus
kmen Mara, délka 21 cm, datum vzniku nejspíš v roce 1850
Necelých 11 cm dlouhá lžíce
nejsíše sámská práce vyřezaná do kosti
Ačkoliv jsou materiály rozličné, základní tvar je stále stejný. Pořád se lžíce skládá z "hlavy" či misky a z rukověti. A přestože jde o tak jednoduchý nástroj, uvádí se víc než padesát druhů lžic s konkrétním způsobem použití. Od běžných čajových a polévkových až po rituální.
Postupně se zde pokusím jednotlivé lžíce popsat a přiblížit, stejně jako více rozvinout historii.
Nejprve představím Lovespoons:
LOVESPOONS
Jedná se o dřevěnou, bohatě vyřezávanou lžíci, vytvořenou se záměrem obdarovat milovanou osobu. Lžíce vyzdobené symboly lásky mají prezentovat schopnosti řezbáře. Jedná se o čistě dekorativní předmět, určený většinou k pověšení na zeď. Tradice Lovespoons sahá až do 17. století. Nejstarší dochovaná Lovespoon z roku 1664 pochází z Německa.
Lžící lásky obdaroval nápadník budoucí nevěstu, aby dokázal otci nevěsty své řezbářské schopnosti a ujistil ho tak, že se o rodinu dokáže postarat. Mezi různými symboly na lžících se často objevuje například kotva. Jde většinou o práci námořníka - lžíce vyřezávali za dlouhých plaveb. I další symboly měly své konkrétní významy: podkova = štěstí, kříž = víra, zvony = manželství, srdce = láska, kolo = podpora milované osoby, zámek = bezpečí a podobně. Kuličky v kleci znamely počet dětí ve které nápadník doufal. I další náročné řezbářské prvky, jako například řetěz, měly i svůj symbolický význam.
Ačkoliv mají Lovespoons svou největší tradici ve Welsu, tradiční jsou i ve Skandinávii, Německu a několika zemí Východní Evropy. Každá ze zemí má své specifické techniky a symboly.
Dnes jsou Lovespoons vnímany jako lidová řemesla a slouží jako svatební dary, dárky k Valentýnu, k výročí a podobně.
Za starých dob norští novomanželé jedly o svatební hostině spojenými lžícemi. Většinou řetězem, vše vyřezané z jednoho kusu dřeva.
Internet je plný Lovespoons, pro lepší představu stačí najít několik obrázků.
INFORMACE PRO VÁS
HISTORIE LŽIC