S MARUŠKOU V KAPSE - OD STROMU KE STROMU - 2. ČÁST - Krásné dřevěné lžíce

CZ | EN
CZ | EN
Přejít na obsah
S MARUŠKOU V KAPSE
od stromu ke stromu 2. část
duben 2022

Dnes mám v plánu projít přibližně desetikilometrovou cestu, na které bych měl potkat hned jedenáct památných stromů. Pokud máte chuť, pojďte za nimi se mnou.
Z Kuksu do Žirče za duby a lípami

Cesta začíná v bylinkové zahradě kukského hospitálu. Sem se můžete pohodlně dostat vlakem, zastávka Kuks je odsud asi dvě stě metrů. Mě osobně rovné geometrické tvary v zahradě spíše zneklidňují, proto se zde nechci dlouho zdržovat. Vycházím z pravé strany, míjím několik lip u Hospody na sýpce a zastavuji se u nádherného dubu pod Hospitálem.
Dub Kuks

Nejsem si jist o jaký druh dubu se jedná. Listí pod stromem buď odvál vítr nebo bylo uklizeno a tak si netroufám určit, zda jde o dub letní nebo zimní.

Jistě stojí za to se u hospitálu zdržet déle a prohlédnout si Braunovy sochy, jsem tu ale kvůli stromům, proto jdu od dubu dolů, na levý břeh Labe.

Míjím odpočinkové místo se skupinou vzrostlých stromů, most přes Labe, rovně po schodech a již vidím lipové "soustromí".
Dub Kuks
Tři lípy srdčité rostou před hostincem U Zlatého slunce. Památnými stromy byly vyhlášeny v únoru 2002, v této době byl obvod jejich kmenů 375, 325 a 275 centimetrů. V roce 2008 měly obvod o deset až patnáct centimetrů větší, jedna osmnáct a další dvě po šestnácti metrech výšky. Přímo u stromů je cedule se zápisem z kroniky: "Roku 1732 byly deseti koňmi přivezeny před hostinec U Zlatého slunce vzrostlé lípy, které zde byly zasazeny." Jestliže správně počítám, k letošnímu roku by jim tak bylo 290 let. To by bylo krásné, o původní stromy se ale nejspíš nejedná. V databázi památných stromů se můžeme dozvědět, že v toce 2001 byl věk všech tří stromů odhadován na sto let. Tak nevím...
Tři lípy
Tři lípy
Mezi stromy je také jedna z Braunových soch. Sochu Goliáše vytvářel Matyáš Braun v letech 1720 a 1721.

Teprve teď u lip jsem si uvědomil, jaký je zde na Kuksu nezvyklý klid. Dosud jsem vůbec nikoho nepotkal. Je totiž dubnové čtvrteční dopoledne... Minutku posedím na jedné z laviček pod stromy...
Jdu zpět dolů k Labi a dávám se na západ, proti proudu, po červené turistické značce. Cesta kopíruje tok Labe, podél ní roste mnoho olší, jasanů, javorů a vrb. Tu a tam i jilmy. Opět nepotkávám vůbec nikoho a tak si mohu klidně užívat zvuků řeky a hlasů ptáků nedaleko od Kuksu.
Tři lípy

Po půldruhém kilometru přicházím ke Stromu republiky na okraji Stanovic. Z vytesaného data na kameni se dá usoudit, že lípa srdčitá zde byla vysazena 28. 10. 2018.

Přímo u Stromu republiky můžete odbočit z cesty a zajít se podívat do lomu svatého Klimenta. Kdysi se z něho těžil kámen pro stavbu kukských lázní a pevnosti Josefov. Dnes se zde konají sochařská sympozia a je zde přírodní galerie. Všechny sochy jsem obešel a pokud jsem se nepřehlédl, jde výhradně o práci sochařek.
Sochy
Sochy
Sochy
Procházím obcí Stanovice a hned vedle malinkého obecního úřadu rostou další památné stromy. Opět jde o skupinu, dokonce o skupiny dvě. Blíže je dvojice dubů letních, úředně zvaných Památné duby ve Stanovicích u Kuksu. Za památné byly vyhlášeny 17. 12. 2010. V té době byl jeden z dubů 26 metrů vysoký, s obvodem kmene 280 centimetrů, druhý byl vysoký dvacet metrů a obvod měl 340 cm. Stáří dubů bylo odhadnuto na 250 let a jejich stav posouzen jako dobrý a byly na nich provedeny bezpečnostní řezy.  
Dub Kuks
Pod jedním z dubů ležela malá větvička. Zdá se být zdravá a přestože je dost slabá, pokusím se z ní udělat třeba jen malou lžičku. Mezi duby roste keř škumpy. Někdo ji dost prořezal a nařezané dřevo nechal na místě. Jeden kousek jsem si samozřejmě musel také vzít.
Dub - větev
Škumpa
Jen o několik metrů dál je druhá skupina dubů. Tři duby letní. Původně čtveřice byla památnými vyhlášena ještě před zmiňovanou dvojicí a to již o osm let dříve, v září 2002. Jednomu dubu byla v roce 2017 z důvodu „nízké stability a provozní bezpečnosti jedince“ ochrana zrušena a následně byl strom pokácen. Stav zbylých tří stromů je posuzován jako dobrý či velmi dobrý. Všechny mají obvod kmene větří než čtyři metry a průměrnou výšku 24 metrů.
3 duby
Pod jedním z dubů také ležel, doufám že použitelný, kousek větve.

Za zmínku stojí, že ve Stanovicích rostl ještě jeden památný strom. Lípa u Stanovic, na pastvině zvané Velká Louka. Vyhlášení památného stromu z října 2002 bylo v srpnu 2009 zrušeno. Takže se už jen můžeme dočíst, že šlo o „… krásnou solitérní lípu s pravidelnou zavětvenou korunou až k zemi. Habituelně zajímavý a výjimečný exemplář s dostatečným prostorem pro další růst. Předpokládané stáří 200 – 300 let.“ A v odůvodnění zrušení se dočteme, že „… zrušení je pouze formální, protože strom byl již zcela zničen vichřicí“.

Po sto padesáti metrech přicházím k rozcestí, uprostřed něhož rostou dvě stařičké lípy. Z asfaltu scházím na polní cestu a po dalších, přibližně dvou stech metrech přicházím k Dubu u Drahyně.

Přestože, na rozdíl od všech předešlých, není tento strom nijak označen, splést si ho rozhodně nemůžete. Je obrovský. Roste v jakémsi uzkém pásu divokého porostu, ve společnosti starých bezů a jiných, nejspíš převážně náletových dřevin, na levém břehu potoku Drahyně. Ten se asi dvě stě metrů odtud vlévá do Labe. Je to jeden z malých přirozených ostrůvků divočiny, kterou tento dub zaštiťuje mohutnými větvemi.
Dub u Drahyně
Dub u Drahyně
Dub u Drahyně
Památným stromem je tento dub letní od 1. 1. 2011. V té době byl 30 metrů vysoký a obvod kmene měl 610 centimetrů. Korunu měl stejně širokou jako vysokou. 25 metrů. Údajně se jedná o nejrozložitější strom v širokém okolí. Jeho věk byl odhadnut na přibližně tři sta let. Přestože nevypadá nejzdravěji, v koruně je hodně proschlých větví, působí prostě majestátně. Fotografie nemůžou zdaleka tento dojem přiblížit.
Dub u Drahyně
Je zde naprostý klid. A protože jsou v tento čas stromy bez listí, zvuk zde vytvářejí potok, ptáci a vítr.
Jednu věc jsem ale zcela nepochopil. Velké masivní skoby zatlučené do kmenu jsem nepočítal, je jich hodně a vedou vysoko do koruny. Zdá se, že jsou zde mnoho let.  Smysl je jasný, ale proč? Nechci věřit, že to má nějakou spojitost s ošetřením stromu. O žádných zákrocích jsem nikde zmínky nenašel a pokud přece v minulosti byly nějaké nutné, jistě se na strom dalo vylézt šetrným způsobem. Toto na mě působí jen jako naprostá zhovadilost.
Dub u Drahyně
Dub u Drahyně
Dub u Drahyně
Dub u Drahyně
Celkem dlouho jsem se snažil na zemi najít alespoň kousíček zdravé větve. Bylo by pro mě velkou radostí moci později vytvořit třebas jen malinkou lžičku ze dřeva právě tohoto stromu. Přestože kousků větví je pod ním mnoho, leží zde již tak dlouho, že už jsou pro mou práci nepoužitelné. Možná jindy.

Opouštím tedy tento nádherný kolos a krátká polní cesta mě přivádí opět k Labi. Tok zde vytváří velké písmeno „S“ a stařičké černé bezy u cesty dojem divočiny. Stojí za to sejít k řece a na chviličku se zastavit.
Ujdu proti proudu Labe dalších několik desítek metrů, cesta však v místě, kde se Kocbeřský potok vlévá do Labe, náhle končí. Nacházím se v místě zvaném Labská louka, jde však o pole, v tento čas o blátivou oranici. Jdu tedy dál po jejím okraji a po pravé straně, přibližně sto metrů od Labe, už vidím další památný strom, opět dub. Nese název Suchý dub.
Suchý dub
Dub letní je památným od ledna 2010. V té době byl 20 metrů vysoký s obvodem kmene 620 centimetrů a šířkou koruny 25 metrů. Jeho věk se odhaduje na 300 let a stojí v katastrálním území Choustníkova Hradiště. Na netu jsem našel jednu fotografii z roku 2014, ze které je patrné, že dub od té doby přišel o hodně svých větví. Přesto stále ještě působí dominantně. Okolo stromu rostou staré keře černého bezu, které někdo výrazně prořezal. Přibližně pět metrů od stromu je jakési torzo posedu, takže je dost obtížné dub vyfotit s okolní krajinou.
Suchý dub
Suchý dub
Suchý dub
Suchý dub
Jelikož zde nejsou žádné cesty a jak jsem se již zmínil, všude kolem blátivá oranice, dostat se od dubu není až tak jednoduché. Přestože je Žireč, kam se hodlám dostat za posledním stromem dnešní výpravy, odsud na dohled, v cestě teče Labe. Možnost vrátit se zpět do Stanovic hned zavrhuji, nerad se vracím.

Hned vedle Suchého dubu protéká jakási strouha. Vydávám se tedy podél ní. Vedle strouhy rostou mladé stromy s větvemi dost u země, takže jdu kus v předklonu, následně stromy střídá jen tráva a suchý rákos.

Přibližně po kilometru se ocitám na silnici, u Žirečského Mlýna.

Suchý dub
Dávám se doleva a po půl kilometru jsem v Žirči. Doporučuji se zde trochu zdržet. Na prostranství před Domovem svatého Josefa roste krásný vysoký jasan ztepilý a v malém zámeckém parku jasou další zajímavé dřeviny. Například křehovětvec žlutý, liliovník tulipánokvětý, zvaný též lyrovník, pavlovnie či paulovnie plstnatá nebo lípa americká. Škoda, že nejsou tyto dřeviny nijak označeny. Jistě bude zajímavější užít si barevnost parku a zajít sem v pozdějších měsících, ne jako já teď, v polovině dubna.

Procházím Žirčí směrem na jih a po kilometru mě silnice přivádí k malému hřbitovu, před nímž roste Lípa u kaple sv. Odilona.
Lípa u kaple
Lípa srdčitá je památnou od srpna 2014, v té době dvacet metrů vysoká s obvodem kmene 326 centimetrů. V databázi památných stromů je zmínka že: „Koruna je sekundární, vznikla sesazením v minulosti, doporučeny citlivé zásahy“. Co je sekundární koruna? Opět brněnská univerzita: “… stav, kdy po zásadním rušivém vlivu nebo jako následek prováděného tvarovacího řezu dojde k novému vytvoření větší části koruny výhony ze spících či adventivních pupenů“. Za spící pupeny se považují ty, které zůstávají v prvém stadiu vývoje dlouho pod kůrou a někdy vytvářejí boulovité nádory na kmeni a větvích; vyrůstají z nich výhony, když jsou listové pupeny zničeny nebo po silném zmlazení. Adventivní pupeny jsou pupeny náhodné či náhradní, které na rostlině vznikají kdekoliv mimo místa, kde se tvoří běžně.

Laicky řečeno, korunu tohoto stromu někdo v minulosti nesmyslně seřízl a strom si s tím poradil jak mohl. Z místa řezu vypustil nové větve. Na fotografii je to zřetelné, hlavní větve vyrůstají z jednoho místa.

U této lípy dnešní toulka končí. Kousíček odtud je vlaková zastávka Žireč na trati Jaroměř – Stará Paka nebo se můžete vydat po turistické stezce, zhruba čtyři kilometry, zpět do Kuksu.
Copyright © 2015 - 2022 Břetislav Jansa
Návrat na obsah